Senát

Inicioval jsem podání ústavní žaloby proti vládním omezením pro maloobchod zavedená tehdejší vládou proti šíření koronaviru. Žalobu podepsalo 63 senátorek a senátorů ze čtyř senátorských klubů, což je nejvíce, kolik kdy ústavní stížnost měla. Ústavní žaloba byla úspěšná a Ústavní soud nám dal za pravdu a opatřební zrušil.

V České republice není desítky let dostatečně legislativně upraveno a vymáháno přetížení jízdních souprav kamionové dopravy. Současný stav rozbité silniční a dálniční sítě v ČR je alarmující a jedním z důvodů je právě časté přetěžování kamionů. Tím také dochází k nehospodárnému a neefektivnímu vynakládání veřejných prostředků v řádů miliard korun na jejich opravu.

 Ekonomické škody vznikající na silnicích a dálnicích kvůli přetíženým kamionům se pohybují v řádu miliard korun z veřejných rozpočtů. Aktuálně nastavené sazby pokut (9 000 Kč/tuna překračující povolenou hmotnost) jsou tak marginální a zjevně neodrazují od možných přestupků. Na problematiku přetížených kamionů, které poškozují dálnici D1, upozornil ve svém kontrolním závěru také NKÚ.

Proto jsem připravil pozměňovací návrh, který zvyšuje sazbu pokuty, a to nejen za každou započatou tunu, která překračuje nejvyšší povolenou hmotnost vozidla, ale také za překročení největší povolené hodnoty pro rozložení hmotnosti nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol stanovenou zákonem o silničním provozu. Právě takové přetížení působí v praxi největší škodu na pozemních komunikacích.

Druhá oblast, kterou jsem chtěl napravit pozměňovacím návrhem, je maximální přípustná hmotnost kamionových souprav. Není pochopitelné, proč je v čr maximální limit 48 tun, když ve všech sousedních státech (Německo, Polsko, Rakousko…) je pouze 40.

V rámci projednávání zákona o provozu na pozemních komunikacích jsem předložil pozměňovací návrhy, které by přetížení kamionů a zničené silnice a dálnice řešily. Bohužel nebyly plénem přijaty. Stejně tak nebylo přijato ani mé doprovodné usnesení, které by žádalo vládu a ministra dopravy o řešení této problematiky.

Pouze senátoři ODS hlasovali proti mým návrhům i doprovodnému usnesení, jejich senátní obvody asi nemají problémy s poničením silnic a dálnic od přetížených kamionů. Kolegům a kolegyním z ostatních klubů děkuji za podporu a problém budu nadále řešit.

V roce 2023 získal na můj návrh státní vyznamenání pan Jiří Pavel Kafka, bývalý letec RAF, hrdina 2. světové války a občan Prahy 8, který letos oslavil své 100. narozeniny. Je jedním z posledních žijích pamětníků války, ale hlavně velice milým a skromným člověkem. Pana Kafku s jeho paní jsem několikrát navštíivil a vždy je to krásné setkání.

Pan Kafka se narodil v roce 1924 v Praze v rodině židovského původu. Před vypuknutím II. světové války se mu i jeho sourozencům podařilo vycestovat do Anglie tzv. Wintonovým transportem. V červnu 1942 pak Kafka vstoupil do armády a po základním výcviku byl vybrán do Royal Air Force (RAF). Byl zařazen jako střelec a radista ve 311. peruti, ve které sloužil až do 19. září 1945. S posádkou operoval nad Biskajským zálivem, nad Severním mořem a také v Atlantiku. Jejich úkolem bylo doprovázet spojenecké konvoje a ničit nepřátelské lodě a ponorky. Po skončení války se na čas vrátil do Československa, poté do Anglie a nakonec žil v Izraeli. V roce 1990 se vrátil zpět do Československa a v současnosti žije se svou ženou v Praze.

Životní příběh pana Kafky a celé jeho rodiny je pozoruhodný. Pan Kafka se zasloužil o bezpečnost státu během II. světové války, je inspirativní osobou s bohatým životním příběhem

Nesmyslné zdražení poplatků za vypovězení hypoték. Takový návrh jsme měli na prograu jednání Senátu v prosinci 2023.

V době, kdy se občanům vše zdražuje, přišel ze Sněmovny návrh na zdražení poplatků u hypoték při jejich předčasném splacení nebo přechodu k jiné bance. Tento krok posiluje postavení bank a rozhodně není v zájmu občanů. Jediný důvod, který v tom vidím je, aby banky měly větší zisky.

Ministerstvo financí argumentuje tím, že tímto zlevní hypotéky. Žádnou analýzu, která by to potvrdila a odůvodnila, však MF nemá. Na moji žádost o její dodání mi bylo při projednávání na výboru řečeno, že se tím nebudou zabývat, protože to ani nejde. Místo argumentů prázdná slova. Kdo na tom vydělá? Banky.

Proto jsem na plénu společně s Hanou Kordovou Marvanovou předložil pozměňovací návrhy, které by ponechaly poplatky u hypoték v původním stavu, tedy povinnost klienta uhradit jen a pouze účelné náklady. Bohužel, plénum Senátu mé návrhy nepodpořilo.

Do konce minulého roku měly domácnosti, stejně jako podnikatelé, možnost využívat tzv. spotové tarify. Spotové ceny jsou aktuálně o 20 % levnější než ceny fixních tarifů. Na plénu Senátu v prosinci 2023 jsme projednávali energetický zákon, v jehož rámci Ministerstvo průmyslu a obchodu v minulosti využívané spotové tarify pro domácnosti zrušilo a povolilo je pouze tak, že už to nebude ekonomicky výhodné.

Pokud zákon Senát dnes v předloženém znění schválí, tak ti, kdo by chtěli zásadně ušetřit náklady za platby energií, nebudou mít možnost. Kdo na tom vydělá? Opět velké firmy a energetické korporace. Podle mého názoru by domácnosti určitš měly mít možnost platit méně za energie. Proto jsem předkládal pozměňovací návrh, který by navrhnovaný zákaz spotových tarifů pro domácnosti ze zákona odstranil a ponechal možnost levnější spotové tarify využívat. Bohužel, většina v Senátu můj návrh nepodpořila.

Při projednávání manželství pro všechny v Senátu bylo ve hře několik variant.

Společně s Přemyslem Rabasem, Adélou Šípovou, Martinem Krskem, Václavem Láskou, Markem Hilšerem a Hanou Kordovou Marvanovou jsme měli připravený pozměňovací návrh, který by práva stejnopohlavních párů plnohodnotně narovnal. A to jak při uzavírání manželství tak v navazujících právech, včetně osvojení. Nechci pokračování diskriminace a dělení lidí na dvě kategorie. Nevidím jediný důvod, proč by někdo měl mít na základě sexuální orientace jiná práva než ostatní. Žijeme ve 21. století, patříme na západ mezi vyspělé země a přišel čas, abychom to ukázali i tady. Bohužel, najít podporu pro náš pozměňovací návrh bylo v Senátu téměř nemožné. Většina senátorek a senátorů hlasovala pro vyřazení novely z programu jednání. Prošel tak upatlaný sněmovní kompromis. Jsem zklamaný, že současná politická reprezentace nerespektuje většinový názor společnosti.

Celkem 57 z 65 přítomných senátorek a senátorů (a dodatečně se připojili další 3) podpořilo můj návrh k Ústavními soudu na zrušení vládních opatření, která zakazují farmářské trhy. Jde o nesmyslnou protiústavní diskriminaci. Produkty českých farmářů se nesmí prodávat na čerstvém vzduchu, ale v hypermarketech s prodejem zboží vláda problém nemá. Podání jsme předložili v koordinaci s Asociací farmářských tržišť, Asociací soukromého zemědělství ČR, Ovocnářskou unií a Zelinářskou unií Čech a Moravy.

Doufali jsme, že vláda s cílenou likvidací českých farmářů přestane. Bohužel se tak nestalo, proto se za ně postavil Senát.

K pandemickému zákonu jsem navrhoval několik pozměňovacích návrhů. Jejich hlavním cílem mělo být zamezení protiprávního jednání příštích vlád v případě pandemií jako byla pandemie Covid. Součástí byl také návrh na náhrady škody podnikatelům ve formě újmy, současné znění zákona totiž žádné reálné náhrady podnikatelům neumožňuje.

Nejnovější studie a výzkumy prokazují neblahé vlivy fyzických trestů, které jsou aplikované na dospívajícího. Odborná veřejnost, zabývající se vývojem dětské psychiky, od fyzického trestání dětí výslovně odrazuje. Je třeba, aby na to myslela i naše legislativa, aby dávala hranice a především chránila děti, které se nemohou bránit samy.

O tom všem byla diskuze s hosty z odborné praxe, s psychology a psychoterapeuty, se zástupci neziskového sektoru, politiky, ale i s influencery, kteří toto téma dostávají mezi širší veřejnost. Děkuji všem odborníkům za jejich příspěvky a tvrdá data a všem zúčastněným za debatu a za šíření tématu mezi širší veřejnost. Během konference padlo mnoho zajímavých faktů, dat a informací, se kterými budeme s Adélou Šípovou dále pracovat při prosazování legislativních změn.

Normalizace psychických a fyzických trestů má měřitelné škodlivé dopady na celou společnost. Projevují se i ve finančních nákladech státu.

• Náklady na 1 dítě, kterému je ublíženo, jsou 6 milionů korun ze státního rozpočtu. Celkové náklady pak činí 65 miliard korun.
• V ČR máme pouze 90 klinických psychologů specializujících se na děti. Ekvivalentně k populaci by jich mělo být 2780. Dětských psychiatrů je u nás 180, z toho 47 % z nich je starších 65 let.
• Více než 80 % rodičů, kteří používají fyzické tresty ve výchově,  je také v dětství zažívalo.
• Riziko závislosti (alkoholismus, drogová či jiná závislost) se u lidí, kteří byli v dětství trestáni, zvyšuje až 10x.
• Jakákoliv forma násilí je nepřijatelná. Česká výchova je značně trestající a násilí je v ní normalizováno. Nicméně to, co vůči dětem společnost toleruje, mezi dospělými považuje za nepřijatelné. Neřešme opět jen důsledky, ale věnujme se příčinám. Vychovávejme děti, které nebudou traumatizovány a nebudou tak potřebovat psychology a psychoterapeuty.

Jsem rád, že jsme se o tomto velice důležitém tématu mohli bavit na půdě Senátu. V současném složení Parlamentu nebude jednoduché legislativní změny prosadit, ale už jen samotná debata tuto problematiku zviditelňuje. S kolegní Adélou Šípovou  můžeme slíbit, že budeme téma v Senátu dále posouvat, aby co nejdříve došlo ke změně i v legislativě.