Tento článek vyšel v časopise Senát, str. 25. Celé číslo časopisu je k dispozici ZDE.
—–
Senát čeká projednání návrhu ústavního zákona, jehož předmětem je významné rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen „NKÚ“), a to prostřednictvím úpravy základního vymezení jeho působnosti v ústavním pořádku ČR.
Věcný důvod pro rozšíření pravomocí NKÚ je zejména uvedení rozsahu působnosti tohoto orgánu do souladu s mezinárodní dobrou praxí. Zásadním dokumentem v této oblasti je Limská deklarace směrnic o principech auditu, přijatá na půdě Mezinárodní organizace auditních úřadů v roce 1977. Tato deklarace (nejde o mezinárodní smlouvu ani o dokument formálně závazný) vymezuje principy činnosti nejvyšších auditních orgánů a rozsah kontroly, který byl považován za žádoucí. Limská deklarace byla následně v roce 2007 doplněna tzv. Mexickou deklarací o nezávislosti nejvyšších auditních institucí. Ta se však netýká kontrolních kompetencí a pravomocí, nýbrž nezávislosti auditních orgánů.
Kongres Mezinárodní organizace nejvyšších auditních institucí (INTOSAI) konaný v říjnu 1977 v Limě vyhlásil a rozšířil dokument nazvaný „Limská deklarace směrnic o principech auditu“. Mezi zásadní požadavky deklarace patří mj:
- Auditu nejvyšších auditních institucí mají podléhat veškeré operace s veřejnými prostředky, bez ohledu na to, zda a jakým způsobem se odrážejí v národním rozpočtu. Vyčlenění některých částí finančního řízení z národního rozpočtu nemá vést k vyloučení těchto oblastí z auditu nejvyšší auditní instituce.
- Rozšiřování hospodářských aktivit vlády často vede ke zřizování podniků podle soukromého práva. Má-li vláda v těchto podnicích podstatnou účast (zvláště, je-li většinová) anebo vykonává-li rozhodující vliv, mají takové podniky podléhat auditu nejvyšší auditní instituce.
- Je vhodné, aby takové audity (majetkových účastí) byly prováděny jako audity následné; mají se týkat otázek hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti.
- Zprávy předkládané parlamentu a veřejnosti o těchto podnicích mají respektovat omezení plynoucí z požadavků na ochranu průmyslového a obchodního tajemství.
Dosavadní působnost NKÚ je v čl. 97 odst. 1 Ústavy omezena na kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Předkládaný návrh ústavního zákona mění tuto formulaci působnosti NKÚ na kontrolu hospodaření státu a plnění státního rozpočtu a dále vkládá dva nové odstavce. Na základě této nové ústavní úpravy bude moci NKÚ provádět kontrolu hospodaření jiných subjektů než státu, tzn. jiných osob, včetně obcí a krajů, i v případě, kdy hospodaří s jiným než státním majetkem, vč. finančních prostředků.
Přijetí navrhovaného ústavního zákona vyžaduje novelizaci zákonné úpravy působnosti NKÚ, která detailně upraví, jaké subjekty a v jakém rozsahu budou předmětem kontrolní činnosti, popř. jaké subjekty budou z kontrolní působnosti vyloučeny. Na navrhovanou změnu Ústavy proto navazují dva novelizační návrhy směřující do stávajícího zákona o NKÚ, tzv. „prováděcí zákony“ (tisk PS č. 230 a č. 360), které Poslanecká sněmovna projednala souběžně s předmětným návrhem ústavního zákona. Projednávání těchto dvou návrhů však bylo ve třetím čtení přerušeno, a to v den schválení předmětného ústavního zákona. Sněmovna se tak snažila předejít situaci, kdy určitá verze prováděcího předpisu bude schválena ještě předtím, než bude schválena samotná novela Ústavy.
V případě rozšíření pravomoci NKÚ na územní samosprávu a majetkové účasti, současně při projednávání novely samotného zákona o NKÚ, by podle mého názoru bylo nezbytné zrušit duplicitní proces tzv. přezkumu hospodaření (zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí). Ten byl před vstupem ČR do EU přijatý právě z důvodu deficitu nezávislého auditu ze strany nejvyššího auditního úřadu na oblast veřejných prostředků, se kterými nakládá územní samospráva.
Připravované rozšíření pravomocí NKÚ je správným krokem, který přiblíží fungování externího auditu veřejné správy běžnému mezinárodnímu standardu.