63 senátorek a senátorů čtyř senátorských klubů podalo v sobotu 21. 11. 2020 ústavní stížnost. Dlouhodobě kritizují nejasnosti ohledně toho, proč musí některé malé podniky zůstat zavřené, zatímco jiné mají výjimku. Opatření jsou podle nich diskriminační a znamenají bezprecedentní likvidaci menších prodejen a podnikatelů.
K tomuto kroku vedlo senátory také další opatření vlády, omezující počet osob na čtvereční metry prodejní plochy, ovšem bez možnosti znovuotevření menších provozoven. “Malé provozovny mohou zcela bez problému regulovat počet osob na prodejně i dodržování odstupů před prodejnou. Došlo by tak k většímu rozptýlení nakupujících a ti by se nekoncentrovali před hypermarkety, které mohly zůstat otevřené a prodávají i sortiment uzavřených prodejen,” uvádí k návrhu na zrušení opatření senátor Lukáš Wagenknecht, který její podání inicioval.
V podání Ústavnímu soudu senátoři napadají především nelogický proces omezování vybrané části sektoru maloobchodu oproti jiným sektorům, kdy vláda nepředložila jasné analýzy. Naopak podle dostupných dat probíhá komunitní šíření nákazy především v domácnostech a v zaměstnání.
Vláda také bez jasného zdůvodnění zakazuje prodej na vybraných provozovnách a na jiných naopak prodej výjimkami povoluje. Přičemž podle nového systému hodnocení PES by vláda měla umožňovat jen prodej základních potřeb. Není zřejmé jak určila, co základní potřebou je.
Senátorům dále vadí současné nastavení, kdy některé komodity (obuv, oblečení, hračky, elektro, papírnictví, sportovní potřeby atd.) je umožněno prodávat ve velkých hypermarketech a v ostatních provozovnách ne.
Návrh tak míří na nepodložené omezování základních práv podnikatelů, kdy není vůbec zřejmé, jestli dopady plní cíle, které vláda jasně nedefinovala, a zároveň napadá zákaz pro diskriminaci podnikatelů.
Návrh k Ústavnímu soudu byl podán tak, aby ten měl maximální možný čas na vydání rozhodnutí. Navrhovatelé současně požádali o jeho přednostní projednání. Během jarní první vlny soudu postačoval maximálně měsíc na odmítnutí ústavních stížností v souvislosti s vládními opatřeními, aniž by se musel zabývat samotnou podstatou věci. Tehdy uvedl, že návrh na zrušení opatření musí podat oprávněné osoby. Těmi senátoři jsou. Věří tedy, že pokud soudci Ústavního soudu budou mít zájem se věcí zabývat, prodloužení nouzového stavu a na něj navázaných krizových opatření, jak vláda plánuje, jim poskytuje dostatek prostoru.
Z právního hlediska spornou otázkou zůstává, zda se může Ústavní soud návrhem zabývat i po pozbytí platnosti napadeného opatření. Senátoři jsou přesvědčeni, že ano. V opačném případě by vláda mohla porušovat Ústavu dle libosti. Nyní je tak v rukou Ústavního soudu, zda jí to umožní.
Na přípravě návrhu spolupracovala pro bono řada právníků a advokátů. Jmenovitě Jindřich Lechovský, Zuzana Candigliota, Eduard Belšán, Lukáš Kostínek, Jakub Backa a další.
Všem, kteří se na přípravě podíleli bychom chtěli veřejně poděkovat.
Kompletní obsah žaloby můžete nalézt ZDE.